Vše začalo trojitým snímačem, který se umístil zevnitř nástroje na podlepek kobylky, pod kobylkovou vložku. Asi tušíte, kde kluci vzali inspiraci. Popravdě, ukázalo se, že zvuk je hezký, ne moc silný v basech, ale výhoda byla, že středy byly velmi pěkné, hlavně konkrétní. Nevýhoda? Slabší signál. ovšem? poslechový přechod meyi akustickým zvukem a zvukem "z bedny" byl, a vlasně stále je, takřka nerozeznatelný. Oststně, není to dlouho, co u mě byl pan Šrámek s kytarou od pana Rejhona, a místo opravy stávajícího snímače si odvezl snímač můj. a co ho k tomu přivedlo? Tak jistě, i můj jemný "obchodní talent" , ale hlavně fakt, že i velmi rychlá melodická hra byla v jeho hráčském podání čitelná. to jest tóny se "neslévaly do sebe"

A slíbený proklik na můj příspěvek na FB